Ivo Barry Listoň (1. část) - Českolipský underground 29

"Říkám, že extremismus při obraně svobody není neřest! A dovolte mi vám rovněž připomenout, že umírněnost při prosazování spravedlnosti není ctnost!" Ne, toto nejsou slova Iva Listoně z Doks, ale Barryho Goldwatera z Arizony, jednoho z nejvýznamnějších republikánských politiků ve Spojených státech, velkého nepřítele komunismu a milovníka svobody, který se stal nejúspěšnějším neúspěšným kandidátem na amerického prezidenta.

„Kandidoval jste ve volbách?“ začal jsem trochu netradičně náš rozhovor. Sešli jsme se v Exit klubu pod železničním viaduktem v Doksech.

„Jistě!“

„A uspěl jste?“

„Jistě. Mě maj lidi rádi.“

Ivo Barry Listoň (ano, přezdívka skutečně vznikla podle křestního jména amerického politika, na kterého si hrál už ve škole) se zpočátku snažil působit až moc sebevědomě, po půlhodince, během níž jsme se víceméně dohadovali o významu slova underground, se z něj vyklubal moc příjemný společník s pestrým životem. Také velký dokský patriot (přinesl mi publikaci o Karlu Hynkovi Máchovi), muž mnoha koníčků a milovník rockové hudby, spíše té tvrdší a pocházející z Ameriky.

Poprvé jsme si volali před více než rokem, ale bohužel ležel s vážnými zdravotními problémy v českolipské nemocnici. Já se nakonec sešel s Pavlem Šplíchalem, abych fenomén Sound Makers nakousl. Připomínám, že tato dokská kapela na festivalu ve Štětí pokořila jak českolipské Strawberry Sellers Group, tak Trhany z Nového Boru. Na Barrym Listoňovi tak bylo, aby Pavla Šplíchala doplnil.

Tak pařili na Mácháči naše babičky a dědové

„Především jste zapomněli na Martina Skokana. Ten byl v Doksech jednička, ten tu bigbít rozjel,“ vrátil se Barry Listoň hluboko do šedesátých let, aby vyzdvihl jméno nedávno zesnulého strýce bývalého českolipského starosty a libereckého hejtmana Petra Skokana. „Myslím si, že jeho Píseň přístavních povalečů byla největším zdejším hitem doby minulé.“

„Jéé, dáte dohromady slova?“ naléhal jsem.

Jednou navštívil jsem čínskou zem,

viděl jsem tam spoustu bílejch květů.

Táhlo mě to do ulic ven,

protože jsem slyšel píseň přístavních povalečů.

Základnu muzikanti v Doksech našli v Lidové škole umění, kde podle Barryho Listoně už ve třetí třídě poslouchali tříoktávovou Ellu Fitzgerald či Louise Armstronga. Hlavně však LŠU představovala zkušebnu či soubor hudebních nástrojů, ve kterém nechyběl ani cimbál, trombon či různě velké foukací harmoniky. Ředitelkou tam tehdy byla paní Šaarová, jejíž syn spoluzakládalThe Sound Makers.

Ještě předtím však svou kapelu založil zmiňovaný Martin Skokan. Jmenovala se Rozbalíme to! A hrála takový první dokský punk, už proto, že v ní zpočátku hrál ne ten, kdo uměl na kytaru, ale ten, kdo kytaru měl. To platilo i pro Barryho Listoně či třeba dalšího budoucího člena  Sound Makers Emila Přibyla. Velice záhy se však trhli, údajně kvůli repertoáru. Muzika Rozbalíme to! na ně byla moc měkká, o čemž svědčí i název kapely, kterou si založili: Emilko and dead frogs eaters (Emilko a požírači mrtvých žab). Jméno však nepřežilo ani týden a stali se z nich The Sound Makers.

Unikátní foto - 1966, 1. Máj, Rozbalíme to!

Na doporučení Barryho Listoně jsem zapátral v archivu Dokského zpravodaje (děkuji Renatě Mauserové z MěKS Doksy), v němž před více než sedmi lety vyšly tři díly seriálku s názvem Malé ohlédnutí aneb Když byl v Doksech big beat králem. Napsal ho Petr Škoda a za první bigbítové seskupení u Máchova jezera označil skupinu Crystal, kterou založili bratři Hartigové, tehdy žáci deváté třídy. Starší Ladislav měl být tím prvním pionýrem. Kromě bratrů autor jmenuje ještě I. Suju, J. Havlíka a P. Přibyla. "Zkoušky probíhaly u Hartigů v bytě (dům stával v místě dnešního autobusového nádraží), Ladislav obstarával organizační činnost a zároveň udával se svou sólovou kytarou vedoucí part většiny skladeb," napsal Petr Škoda. Národní výbor či spíše jím zřízená Osvětová beseda umožnila kapele vystupovat na akcích místní základní školya kupodivu i na oslavě Prvního máje. Vrcholem byly taneční zábavy v blízkém Tachově. 

Barry začíná s bigbítem - zleva Ivo Listoň, Daniel Gája (ten dělal anglické texty - I drink only sweet tea)

---

Ivo Barry Listoň (1949) – bicí a basová kytara ve skupinách The Sound Makers a Patricia

Seriál vzniká ve spolupráci s Magazínem Lípa, kde vychází s předstihem v tištěné verzi.