"Jahodový koktejl do sklenic proudem tek, jahodový koktejl z jahodových řek. Přehlížela mě jak lány, jako lány družstevní, přehlížela mě jak lány, ještě pěknou řádku dní.“
Ne, tento hit osmdesátých let minulého století nevznikl v České Lípě, přesto, jak v tomto dílu seriálu o českolipských muzikantech zjistíte, má s naším městem malou souvislost.
První rozhovor s Pavlem Půhoným nebyl právě nejpříjemnější. Odehrál se po telefonu chvíli poté, co v Magazínu Lípa vyšel díl věnovaný Pavlu Žalmanovi. „Kamarádi mne nazývají encyklopedií událostí a vy se mě ani nezeptáte, jestli o mně můžete psát.“
Padla i silnější slova. Přes úvodní rozladění jsme se dohodli, že se sejdeme. Poprvé to nevyšlo, ani podruhé a potřetí. Mezitím jsem se scházel s jinými muzikanty a vyhovovalo mi to. Postupně jsem si tak mohl utvářet obrázek šedesátých let v Luxoru očima ostatních.
Poslední prázdninový pátek nervózně pokukuji po mobilu. „Ať to neodvolá, ať nenapíše, že mu do toho něco vlezlo!“ Střelnice plná k prasknutí, a tak si i přes pošmourné počasí sedáme na venkovní zahrádku. Poznávacím znamením je dlouhý černý kabát. Také silná vůně kořeněného parfému a výrazný knír. Podáváme si ruce a já přemýšlím, jestli opět nespustí zhurta. Ne, vytahuje igelitovou tašku plnou fotografií. Mnohé jsou skutečnými poklady, zejména ty, které vznikly na Střelnici v roce 1966 a zobrazují Milana Anděla, Pavla Půhoného a Pavla Žalmana coby skutečné rockové hvězdy. Na střeše Luxoru, v rozvalinách židovského hřbitova či pod teprve mohutnícími kaštany. Jejich autorem je Ivan Köhler , jeden z mnoha fanoušků, kteří se v šedesátých letech kolem Střelnice motali.
„Ivan fotografoval i události v roce 1968, tady v Lípě i v Liberci. Taky českolipské milicionáře zasahující proti vlastním. Když se vše převrátilo, šla po něm kriminálka, a tak se odstěhoval zpět na Slovensko.“
Rozhovor však začínáme nad seznamem, kvůli kterému se Pavel Půhoný trochu opozdil. Celá stránka papíru je popsaná skupinami, ve kterých za čtyřicet tři let působil. Začíná Spiders v říjnu 1965. Přestože nemůže Pavlu Žalmanovi přijít na jméno, záhy přiznává, že do kapely ho přivedl právě on. V té době se učil v lidové škole umění hrát na housle a piano. Učarovala mu však kytara.
„Bydleli jsme tehdy na Slovance, v jednom z prvních družstevních domů. Uprostřed sídliště nebylo co dělat, a tak jsem sedával na nějakým drnu a hrál. Tam si mě Pavel Žalman všiml a přivedl mě sem do Luxoru.“
Vrchol přišel v roce 1967, kdy vznikly Strawberry Sellers Group, které byly skutečnou špičkou minimálně v rámci severočeského regionu. Vyhrály například hned První severočeský beatový festival.
Když se tradičně ptám na příčiny rozpadu skupiny o dva roky později, opakuje Pavel Půhoný, co už jsem slyšel: „Hodně negativně na soužití působil Pavel Žalman, také se změnila doba. Režim se vzpamatoval a podobným aktivitám nepřál.“
A je tu samozřejmě další faktor, který se objevil i v minulých dílech – povinná vojenská služba. Pavel Půhoný se od ostatních doposud zpovídaných liší tím, že hudební nástroj neodložil, ale naopak v hraní pokračoval.
V roce 1969 působil v posádkové skupině v Topolčanech, mimo jiné s Milanem Moravou, kapelníkem ústeckého Fonotestu. S touto kapelou se určitě v některém z dalších dílů setkáme, neboť v ní doposud na kytaru hraje Tibor Damu, geniální sólový kytarista Strawberry. Coby voják hrál Pavel Půhoný ještě ve Stříbře ve skupině Slza, kde se potkal s legendárním zakladatelem skupiny Turbo, vynikajícím kytaristou Richardem Kybicem.
Pavel Půhoný (1950)
sólová kytara, doprovodná kytara, basová kytara, piano, basový syntetizátor, akordeon, zpěv ve skupinách:
Spiders, Strawberry Sellers Group, Slza, Exploze, Rytmus, Admirál, Twins Prag, Charlotta Band, GT Systém, Proxima, Topas, CL – Team, CL Galaxy Team aj.
Autor: Milan Bárta